Baňkování

Baňkování (někdy také vakuterapie) je vhodná doplňková metoda klasických masáží. Aplikace baněk je jednou z metod alternativní medicíny, které moderní medicína uznává a dokonce částečně přebírá. Léčení baňkami či baňkováním je vlastně přikládáni skleněných kulovitých nádobek s nahřátým vzduchem, v nichž se ochlazováním vytvoří podtlak, jenž způsobí jejich přisátí na pokožku. Masáži baňkou lze nahřát a prokrvit i některé klouby, které velmi dobře reagují na tuto metodu. Historie baňkování se začala psát již ve starověku, kdy baňky patřily ke standardní výbavě tehdejších léčitelů. Prostřednictvím baněk lze zmírnit či odstranit celulitidu, bolesti zad a kloubů, revmatismu, svalových problémů, osvědčily se i při léčbě migrény, cukrovky, vysokého tlaku, zažívacích problémů, dny, žlučníkových potížích nebo bolestí provázejících menstruační cyklus, zmírňují akné. Princip užití se podobá metodě akupresury. Terapeut najde reflexní bod ovlivňující určitý orgán v těle a ten prostřednictvím baněk ‘nabudí’.

Baňky působí fyzikálně, reflexně, ale taky metabolicky tím, že ovlivňují pochody látkové výměny. Tato metoda je používaná i k mírnění vnitřních potíží. Sázeni baněk bylo oblíbeným druhem „odváděcí léčby”, kdy se z organismu odváděly jedovaté látky. Účinek baňky lze zesílit tím, že je přikládáme na speciální místa, jako jsou aktivní akupunkturní body. Baňkami se dá i masírovat. Záda se před aplikací namažou emulzí či olejem a přisátou baňkou se pak “jezdí” ve svislé ose většinou podél páteře a krouží se jí nad citlivými místy.

Je to masáž, jejíž účinek ve smyslu hlubokého prohřátí a prokrvení nelze jinou metodou docílit nebo nahradit.

Baňky se používají u mnoha chorob a poruch, mimo bolestí zad, krční páteře a kloubů např. upravují vysoký krevní tlak, zažívací potíže, duševní přetížení, ústřely, pomáhají při různých druzích bolesti hlavy, při nachlazení a chřipce. Léčba má dobré výsledky i při léčeni onemocnění jater a žlučníku, právě tak jako u plicních chorob. Touto léčebnou terapií dostaneme z těla veškeré toxiny, látky, které náš organismus vyčerpávají a zatěžují. Tato terapie pomáhá i tam, kde se klasické léčení táhne i několik měsíců a bývá vždy stejné – předepsaní utišujících prostředků, které sice na čas bolesti zaženou, ale vlastní příčinu neodstraní. Při baňkování se organismus prohřeje a uvolní. Urychlí se krevní oběh a tělo bude rychleji vylučovat škodliviny. Baňkování je jedna z mála masážních metod, která je doporučena i při nemoci. Při zvýšené teplotě se baňky mohou např. přikládat na plíce a průdušky a tím dochází ke zlepšení dýchání. Metoda je efektivní například i při léčbě astmatického záchvatu, kdy se baňkami stimulují body na těle a pacient do několika minut začně opět normálně dýchat.

Aplikace baněk zásadně nebolí. Baňky se většinou přikládají na dobu 20 minut. Jde o velmi jednoduchou léčbu, která ulevuje od bolesti, pomáhá léčit celou řadu onemocněni, zejména v oblasti pohybového aparátu. Nejčastěji se setkáme s přikládáním baněk na záda – na ně se většinou aplikuje 8 – 12 baněk ve dvou souvislých řadách okolo páteře. Baňkovat však lze i podbřišek, loket, kyčelní klouby, kolena nebo chodidla a kotníky. V případě zarudnutí či modrání pokožky (kola po baňkách) dochází k aktivnímu čistění, zapojuje se lymfatický systém, tělo odvádí lymfatickými drenážemi z těla ven veškeré únavné a toxické látky, je tedy velmi důležité zvýšit pitný režim. Zamodralá kola se na kůži postupně ztrácí, doba je různá, od 3 do 10 dnů.

Účinky:

• odstraňuje blokády a ztuhlé svaly
• detoxikuje organismus
• příznivě působí na lymfatický systém
• příznivě ovlivňuje problémy se zažíváním
• odstraňuje problémy s močovým měchýřem
• přináší úlevu při astmatu, zánětech průdušek, kašli
• působí proti otokům a bolestem nohou

Kontraindikace:

• trombózami
• křečovými žilami
• gangrénami – hrozí toxémie!
• u aneurysma (výduť) v oblasti ošetřované končetiny
• u akutní otevřené rány, lokální hnisavé infekce
• u otoků způsobené srdeční nedostatečnosti